ROPA
je
přírodní hořlavá kapalina tvořená směsí fosiliních těkavých
a rozpustných tuhých uhlovodíků, především alkanů.
Obsahuje i neuhlovodíkové organické sloučeniny a minerální příměsi (vodu, sůl, písek).
Ropa je světle žlutá až temnočerná, zeleno-modře fluoreskující,
se žlutou luminiscencí, různě viskózní kapalina.
Obsahuje 80 až 85% uhlíku, 10 až 15 % vodíku, 4 až 7% síry a něco málo dusíku.
Podle specifické hmotnosti se rozlišuje:
Podle chemického složení (převládajících uhlovodíků) se rozeznávají ropy
alkanické (parafinické), naftenické, aromatické a asfaltické.
Některé parafinické ropy mohou při nízké teplotě tuhnout,
jiné zůstávají v tekutém stavu i při velmi nízkých teplotách.
zpět
UHLOVODÍKY
UHLOVODÍKY JSOU SLOUČENINAMI UHLÍKU A VODÍKU.
Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou
methan, ethan, propan, butan.
Petroléter tvoří uhlovodíky s délkou řetězce C5-7 (teplota varu: 30-70 °C).
Používají se jako
rozpouštědla, např. při chemickém čištění oděvů.
Další frakce jsou
benzín (C6-12, 40-200 °C),
petrolej (C10-15, 150-300 °C),
ze kterého se vyrábí
letecký benzín
a
plynový olej (C10-20, 200-300 °C),
ze kterého se získává
nafta
a
lehký topný olej.
Zbytek (tzv.
mazut) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku,
čímž se oddělují
těžké topné oleje od
asfaltu.
Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C35 a víc) mohou být hydrokrakováním rozštěpeny,
čímž vzniknou
mazací oleje.
zpět
VZNIK ROPY
ropa vznikla z prehistorických živočišných a rostlinných zbytků,
rozkladem nekromasy sapropelu.
Vlivem tepla a tlaku se přeměnily nejprve na
kerogen,
pak na
živice, a nakonec na ropu a
zemní plyn.
Ty poté migrovaly v porézních horninách k povrchu.
Pokud byly zachyceny v ložiskových pastech, vznikla jejich současná naleziště.
Přírodní asfalt je tuhá
až plastická (mazlavá)
hmota nejčastěji černé,
méně často hnědé barvy;
vzniká oxidací ropy po
úniku těkavých uhlovodíků.
Produktem
oxidace
parafinické ropy může
být
ozokerit nebo-li
zemní vosk, jenž se
skutečně neobyčejně
podobá vosku zpravidla
žluté, hnědé až černé
barvy, může však být
i bezbarvý nebo šedobílý.
Kerogeny jsou
polymerní organické látky,
které se nacházejí v
usazených horninách,
například v
ropných břidlicích.
Jsou nerozpustné v běžných organických rozpouštědlech,
díky své vysoké
molekulové hmotnosti.
Každá molekula kerogenu je jedinečná,
protože se skládá z náhodné kombinace různých
monomerů.
Živice neboli
bitumen je souhrnné označení zejména
pro
organické kapaliny, které jsou vysoce
viskózní,
tmavé barvy a zcela rozpustné
v
sirouhlíku. Podle organické
teorie vzniku
ropy se zbytky
rostlin a mořských živo-
čichů vlivem tepla a tlaku
přeměnily nejprve na ke-
rogen, ten pak na
živice
a ty nakonec na ropu a
zemní plyn.
KVALITA KEROGENU:
- I. akvatický typ z řas,z fyto a zooplanktonu
- II. terestricko-akvatický materiál
- III. dřevité a bylinné fragmenty, pyly
zpět
KOLEKTORY
LOŽISKOVÉ (NÁDRŽNÍ) HORNINY
Prostory mezi zrny hornin vyplňuje
voda nebo uhlovodíky. Část vody nebo
ropy je vázáná adsorpčními silami
k povrchu zrn, část kapaliny je volná
a pohybuje se. Volná ropa se pohy-
buje k povrchu na základě gravitační
síly (je lehčí než voda). Pokud
vrstvy kolektorů tvoří ložiskové
pasti, ropa a plyn se zde zachytí (akumulují) a vytvoří ložisko těsněné nepropustnými horninami.
Pórovitost (%) je velikost pórů v hornině
Propustnost je schopnost kapaliny protékat volnými póry
zpět
LOŽISKOVÉ PASTI
Pro vznik ložiska musí existovat:
- matečná hornina, která je bohatá na organickou hmotu
- nádržní hornina, rezervoár, propustná hornina ložiska
- těsnící hornina, která ložisko utěsní
- musí existovat hermetická ložisková past k zachycení migrujících uhlovodíků
- ropomatečné horniny musí být ponořeny tak hluboko,
aby tlak a teplota umožnily přeměnu zbytků organismů
na uhlovodíky
Ropa se původně v češtině označovala jako
"nafta"
(z perského slova
"nafata"), což znamená
"prosakující kapalina".
V češtině se však vžil výraz
"nafta" pro pohon-
nou hmotu, která se z ropy vyrábí. Proto byl
zvolen název používaný v polštině a na východ-
ním Slovensku
"ropa". Název
"ropa" v překladu
z polštiny znamená
"hnis", jde o původní staré
označení tamních solných pramenů.
zpět
